Zpravodajství
Analýza kolektivních smluv potvrdila jejich rostoucí úroveň
31.10.2018 | Kolektivní vyjednávání | Informace ke KV | Přečteno: 31x
Kolektivní vyjednávání, především však výsledky tohoto procesu, patří již trvale k základním činnostem OS Stavba ČR. I v letošním roce proběhla analýza podnikových kolektivních smluv (PKS), která navázala na jejich rozsáhlé analýzy z předchozích let. Při vyhodnocení PKS bylo letos posuzováno 59 smluv a jejich dodatků či příloh (v roce 2017 - 70, 2016 - 63), které k posouzení předložily ZO OS Stavba ČR. Jedná se o dostatečně reprezentativní počet těchto smluvních dokumentů pro možnost analýzy celkové úrovně podnikových kolektivních smluv v rámci našeho svazu.

Většina podnikových kolektivních smluv je sjednána na dobu určitou, nejčastěji na1 rok, výjimečně na dobu delší, obvykle na 3 roky obdobně jako KSVS. V mnohých případech byly kolektivní smlouvy zpracovány podle vzorové podnikové kolektivní smlouvy, případně byly použity jako vzorové texty z KSVS, některé byly vyhotoveny v originálním samostatném pojetí s velmi dobrým standardem. Předmětem dodatků k PKS jsou většinou mzdová ujednání, poskytování benefitů, případně se jedná o pouhé prodloužení platnosti a účinnosti  na další období. Mnohé smlouvy obsahují přílohy, a to obvykle mzdovou směrnici, sociální katalog či prémiový řád jako nedílnou součást smlouvy. Pokud jsou tyto přílohy ve většině případů řádně podepsány oběma smluvními stranami, označeny a datovány, jsou nedílnou součástí smlouvy. Bez ohledu na jejich název mají proto stejnou závaznost a tedy vynutitelnost jako samotná PKS, proto je nezbytné věnovat i těmto formálním náležitostem potřebnou pozornost.

Při porovnání s roky předcházejícími je nutné konstatovat pozitivní skutečnost, že došlo opět k dalšímu výraznému zlepšení úrovně po stránce formální i obsahové. Velmi dobrá úroveň předložených smluv a jejich dodatků je nepochybně výrazem odpovědné práce a odpovídající pozornosti, kterou většina funkcionářů OS Stavba ČR, mnohdy za přímé pomoci ze strany zaměstnanců svazu, celé problematice věnuje. Vždyť kolektivní vyjednávání tvoří jednu z hlavních a nejvýznamnějších činností odborových organizací, které tímto plní své poslání zástupců zaměstnanců v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce (ZP).

V podstatě lze, obdobně jako při provádění předchozích analýz, rozdělit PKS do tří skupin. První a největší skupinu tvoří smlouvy, které vykazují velmi vysokou úroveň po stránce obsahové i formální, jsou sjednána nadstandardní plnění ze strany zaměstnavatele. Druhou skupinu tvoří PKS, které jsou řádně zpracovány po stránce obsahové i formální a obsahují jen dílčí nadstandardní závazky zaměstnavatele nad úroveň podle ZP. Ojediněle se vyskytuje i třetí - nejméně početná - skupina smluv a jejich dodatků, které jsou z hlediska zásadních pochybení ve formálních náležitostech neplatné, případně obsahují smluvní ujednání v rozporu s obecně závaznými právními předpisy (zejména ZP) i kolektivní smlouvou vyššího stupně. Podle § 27 odst. 1 ZP se k ujednáním v PKS, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než KSVS, nepřihlíží.

Při komplexním posouzení PKS lze učinit obecný závěr, že zcela jednoznačně u většiny smluv, které byly předmětem této analýzy, je velmi dobrá úroveň sjednaných závazků, řádné, výkladově jasné a srozumitelné formulace ujednání s jasně vymezeným a tedy v případě sporu u soudu právně úspěšně vynutitelným plněním. Sjednaná nadstandardní plnění ze strany zaměstnavatele odrážejí skutečnost, že při dobré úrovni sociálního dialogu, při cíleném úsilí vyjednávacího týmu odborové organizace a samozřejmě i konstruktivním přístupu zaměstnavatele lze sjednat velmi dobrou úroveň pracovněprávních standardů v kolektivní smlouvě. Důležité je i další hledisko, a to ve většině případů přehlednost a formálně správné zpracování PKS, tedy uživatelsky optimální pojetí pro potřebu běžné denní praxe obou smluvních stran. V této oblasti došlo rovněž k významnému zlepšení úrovně - je třeba si připomenout, že kolektivní smlouva je závazným dokumentem pracovního práva a z hlediska vynutitelnosti plnění je na stejné úrovni jako zákoník práce.

Stejně jako v minulých letech je však mimo jiné účelem analýzy poukázat zejména na nedostatky, které se opakovaně, i přes odbornou pomoc ze strany regionálních manažerů, specialistů a svazového inspektora bezpečnosti práce, vyskytují, a tím přispět ke zlepšení celkové úrovně kolektivních smluv u našeho odborového svazu. V některých případech pochybení v PKS spočívají v nesrozumitelnosti, nepřesnostech, jsou použity zbytečně složité formulace, vyskytují se formální popisné texty proklamativního charakteru bez konkrétních závazků, jakož i protiprávní formulace v rozporu se ZP a platnou KSVS, jak bylo zmíněno výše. Tato ujednání jsou neplatná či nicotná právní jednání (v prvním případě je nutné neplatnost namítnout, v druhém případě se k tomuto jednání nepřihlíží). Některé kolektivní smlouvy obsahují texty, svým pojetím a charakterem úpravy více vhodné do vnitřního předpisu, ani svým gramatickým pojetím neznamenají faktické sjednání práv a povinností, tudíž i reálně vynutitelných závazků smluvních stran. Je nezbytné formálně odlišovat dokument „smlouva“, obsahující vzájemné ujednání o právech a povinnostech, nárocích, a dokument „vnitřní předpis“, jakožto jednostranný projev vůle zaměstnavatele.

Kolektivní smlouvy by měly být hlavně srozumitelné pro všechny zaměstnance, nicméně v případě pochybnosti s výkladem některých smluvních ujednání platí (podle § 18 ZP), že je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější. V porovnání s analýzami z předchozích let lze konstatovat, že na základě provedené analýzy PKS, projednání vyskytujících se pochybení a doporučení k nápravě se statutárními orgány dotčených základních organizací (ZO), došlo k postupné nápravě a zjištěné problémy se tímto způsobem podařilo odstranit, což je nepochybně jeden z hlavních pozitivních výsledků. U několika kolektivních smluv, kde dříve přetrvávaly tytéž nedostatky a pochybení, došlo v uplynulém roce k nápravě, což je jednoznačně pozitivním výsledkem jednání příslušného regionálního manažera s funkcionáři ZO. Pokud se naopak podaří sjednat PKS s velmi vysokým standardem po stránce obsahové i formální, tyto smlouvy si svou několikaletou výbornou úroveň tradičně udržují i nadále.

Všechny zjištěné formální i obsahové nedostatky v PKS budou opět konkrétně projednány s příslušnými předsedy výborů a předsedy ZO, kterých se týkají, a to za účelem pomoci při odstranění zjištěných pochybení a tvorbě dalších smluvních dokumentů v následujícím období. V některých případech se jedná – jak je výše podrobněji zmíněno - o drobnější nedostatky, v jiných o závažná pochybení, způsobující zmatečnost, nepřesnost formulací.

Zmíněné problémy se týkají pouze malého rozsahu posuzovaných smluv a jejich dodatků a je skutečně potěšující, že většina PKS, které byly předloženy a jsou předmětem tohoto vyhodnocení, je na velmi dobré úrovni, mnohé jsou nadstandardní po stránce obsahové i formální. Tato pozitivní skutečnost svědčí o tom, že problematice kolektivních smluv je ze strany odborových funkcionářů většinou věnována potřebná pozornost a zjištěná pochybení se vyskytují především tam, kde nebyla, i přes nabízenou pomoc ze strany příslušných zaměstnanců OS, tato součinnost vyžádána, popřípadě nejsou dobře míněná doporučení respektována.

Při tvorbě příštích KS doporučujeme větší měrou využít příslušná ustanovení z KSVS. Čím více ustanovení zde bude uvedeno, tím lépe, i když v řadě případů se jedná o obecně platná pravidla. Ale při rychlých změnách v legislativě, kdy v některých případech dochází k omezování práv zaměstnanců, je právě toto důležité. Dále doporučujeme snažit se prosadit do textu KS navýšení odškodnění u smrtelných a závažných pracovních úrazů s trvalými následky, vedoucími ke snížení výdělkových možností – těchto úrazů je naštěstí pouze minimum, ale jejich důsledky jsou velmi zásadní. Také by bylo dobré se pokusit prosadit větší měrou navýšení příplatků za práci ve zdraví škodlivém pracovním prostředí, kdy uzákoněná částka 10 % z minimální mzdy je směšná vzhledem k tomu, že na těchto pracovištích si zaměstnanci vždy větší nebo menší měrou poškozují své zdraví, často již nevratně.

Analýza PKS v roce 2018 opět potvrdila trend zlepšování úrovně smluv. Většina funkcionářů přistupuje k procesu kolektivního vyjednávání naprosto odpovědně. Zcela prokazatelně jsou využívány informace získané na školeních, popř. ze vzorových PKS. Stále ve větší míře jsou i využívány konzultace se svazovými regionálními manažery a příslušnými specialisty.

Analýzu zpracovali: Ing. Pavel Zítko, JUDr. Lubomír Dlouhý, Zdeněk Švehla

Kompletní analýzu PKS pro rok 2018 přinášíme v příloze.

 

Do systému vložil:
Zítko Pavel
Přílohy k článku [ke stažení]
PřílohaZařazeno
Analýza PKS 2018---